Maslowova pyramida postavená na hlavu!

Maslowova hierarchie (pyramida) potřeb je systematické znázornění zdrojů motivace a lidského rozhodování, tak jak ji v roce 1943 definoval a světu nabídl americký psycholog Abraham Harold Maslow.

Podle této teorie má člověk pět základních potřeb:

• fyziologické potřeby
• potřeba bezpečí, jistoty
• potřeba lásky, přijetí, sounáležitosti
• potřeba uznání, úcty
• potřeba seberealizace

Tyto potřeby Abraham Harold Maslow (prý) seřadil podle toho, jak se postupně vyvinuly, a zároveň podle toho, jsou-li vyšší nebo nižší ve smyslu své hodnoty. Současně byl přesvědčen, že uspokojení nižších potřeb je předpokladem toho, aby nastoupily vyšší potřeby.

Přestože Maslowa hierarchie potřeb patří dnes k nejcitovanějším teoriím a nejkopírovanějším obrázkům, existují i jiné názory a pohledy na téma, podle jakých priorit se lidé rozhodují a co lidi motivuje k jejich aktivitě.

Jiří Kastner: “V roce 2009 jsem poprvé na svých přednáškách nabídl téma potřeb a motivace znázorněných pomocí Maslowovy pyramidy z jiného, přesněji řečeno opačného úhlu věci.

Často ve spojení s motivací jedince a lidskou aktivitou mluvíme také o komfortní a nekomfortní zóně.

Jsem přesvědčen, že hierarchie potřeb a rozhodnutí jedince v jaké zóně (komfortní x nekomfortní) chce žít a pracovat spolu velmi úzce souvisí.

Pro každou z těchto dvou zón existuje vlastní, přesněji řečeno opačné pořadí hierarchie potřeb.

Podle všechno to vypadá, že buď sám pan Maslow, nebo jeho následovníci, či vydavatelé manažerské literatury nám nabídli pouze půlku teorie. —————-

Bylo by velkou konspirační teorií tvrdit, že se jedná o řízenou manipulaci se vzděláním a názorem většiny.

Rozhodně se ale odborníci shodnou, že ti, kteří žijí podle obecně známé Maslowovy pyramidy a upřednostňují vlastní bezpečí a pohodlí před seberealizací, mají obecně silnější emoční vazbu ke komfortní zóně.

Navíc nemají příliš velkou motivaci a často ani důvod tuto komfortní zónu opouštět.

Shodneme se, že lidé žijící v komfortní zóně, kteří si na ní lpí, jsou ochotni dělat menší či větší ústupky z vlastní seberealizace a svobody. A lze je tedy lépe ovládat a manipulovat.

Pojďme ale od konspirace k suché teorii a šťavnatosti rozdílných názorů.

Většinově známá Maslowova pyramida nabízí hierarchii potřeb a motivace přesně v souladu s myšlenkou komfortní zóny = nejdříve se postarat o vlastní bezpečí a klid a teprve potom možná nějaké ideály a seberealizace.

Pokud tuto “klasickou” Maslowovu pyramidu však obrátíme “vzhůru nohama” , dostaneme v podstatě ideální schéma nastavení mysli (mindsetu) a motivace pro nekomfortní zónu.

Dochází tedy k ovlivňování našich emocí tím, že nás manažerská a odborná literatura učí jako přirozenou hierarchi potřeb, která je synonymem pro komfortní zónu a navíc druhou variantu, druhou zónu nazve jako “nekomfortní”.

To by podporovalo úvahy o manipulaci s přesvědčením většiny, že je “normální / přirozené” upřednostnit vlastní pohodlí a bezpečnost před seberealizací a aktivitami přesahujícími fyziologické potřeby jedince (hlavně zůstaň v teple!) 

Lidé, kteří se naučí žít v komfortní zóně, se samozřejmě o ní nechtějí nechat připravit. I manažerskému systému více vyhovuje přesvědčit většinu, že bezpečí, klid, sociální zázemí je to hlavní a teprve potom mají přicházet ideály a seberealizace.

Navíc, když se vše ostatní kolem označí za nekomfortní .. tak jen “blázen” by šel proti “přirozené” hierarchii potřeb. A navíc do nekomfortní zóny! 

Pokud by byla Maslowova pyramida platná a jediná, tak jak ji známe. Jak pal vysvětlíme chování tisíce lidí po celém světě a v dlouhé historii lidstva, kteří umírali a strádali pro ideály. Často riskovali nejen vlastní životy, ale i životy svých blízkých. A to už je pořádná nekomfortní zóna.

Sportovci, umělci, vědci a spousta dalších, kteří šli za hranici fyziologických potřeb, hladu, bolesti a ztráty zdraví za svým cílem, mohou být příkladem “obrácené verze” Maslowovy pyramidy.

Historie Československa stojí na lidech, kteří bojovali a umírali za republiku, která během I.světové války ještě ani neexistovala.

Jak je možné, že vznikla armáda státu, který neexistoval? Byla to především svobodná vůle Čechů a Slováků, aby existoval samostatný československý stát.Rozhodli se, že za něj půjdou bojovat, že ho vlastními silami vytvoří.

S trochou nadsázky můžeme říci, že to dokázali díky tomu, že neznali Maslowovu pyramidu potřeb, protože jinak, by řešili především svůj hlad a bezpečí.

Zkuste si udělat představu, kolik současníků by šlo bojovat “za republiku”.

Historie je plná událostí a a činů, kdy tisíce lidí odcházelo z “teplých domovů” bojovat a položit život za ideály, za realizaci vlastního přesvědčení.

I dnes spousta lidí v naší společnosti jde například do finančního rizika a raději podnikají “na vlastní pěst” než by přijali “jistoty” zaměstnání a komfortu bytu na úvěr, auta na leasing a pravidelného zaměstnaneckého platu.

Kastner: “Já osobně jsem ale přesvědčen, že Abraham Maslow byl natolik chytrý, že o této dualitě a dvojí volbě člověka věděl.

Myslím, že existuje svobodná volba člověka tuto hierarchii potřeb obrátit vzhůru nohama, když chce, nebo když je to potřeba!

Maslowova pyramida funguje v obou směrech podle toho, zda se rozhodnete žít v komfortní zóně “safety” bez ambice na seberealizaci, nebo chcete žít a pracovat v zóně “freedom” (současníky označována za nekomfortní), kde je všechno o vás samotných a plné osobní zodpovědnosti, žádných jistotách či bezpečí. Hlavním smyslem a hlavní motivací je v takové hierarchii potřeb plná svoboda a seberealizace.

Genialitu Maslowovy pyramidy nebo říkejme raději jeho dvou pyramid vnímám v tom, že v obou zónách a v jakémkoli otočení hierarchie potřeb je středobodem “LÁSKA”, okolo které se vše točí.

Účelem tohoto článku je především inspirovat k jinému pohledu “na věc” . Cílem rozhodně není se trefovat do konkrétních rozhodnutí a názorů jednotlivců.

Zkuste si ale představit svět, ve kterém by se desítky let přednášela opačná verze Maslowovy pyramidy než je ta naše.

Sebeurčení, svoboda a seberealizace každé osobnosti by byl naprostý základ všeho a to nejdůležitější v lidském životě! 

.. jak by lidem z takového světa asi zněly nám tak blízké argumenty: 

• dělám práci, která mne nebaví, ale musím, protože mám hypotéku,
• chtěl bych dělat jinou práci, ale musím hlavně vydělávat peníze,
• moje práce mne ničí, frustruje, stresuje, ale musím “nás zajistit”
• do práce si většina lidí chodí hlavně pro peníze.

Prosím, přijměte tuto úvahu s maximální vstřícnosti, nadhledem a chutí nechat se trochu inspirovat!”

Mgr. Jiří Kastner, MBA www.Mindset-School.cz 

MINDSET HACKING je snahou najít v systému “nastavení hlavy” nové, originální přístupy, které modernímu člověku pomohou se lépe a efektivněji orientovat v moderní době. Cílem je naplno využít vlastní potenciál každé osobnosti a příležitosti, které moderní doba nabízí. MINDSET HACKING vychází z předpokladu, že nové přístupy nelze hledat se starými názory a proto nabízí nové. www.MINDSET-HACKER.cz